Zásnubní prsten stejně jako prsteny snubní jsou velmi vyhledávaným šperkem. Lidé se žení / vdávají po určitém společném čase, kdy se poznávají. Jakmile nastane ta správná chvíle, muž žádá o ruku svoji milovanou.Zde pak přichází první zkoumání trhu, kdy mnoho mužů zjistí, že vlastně ani nevědí, kam zásnubní prsten dát. Samozřejmě na prst :-), ale na který?Jakmile se dozvíme základ, zkoumáme co vše je dostupné. Jaké materiály, jaké jsou vůbec ceny? Pojďme si tedy v té džungli nesrovnalostí udělat pořádek.

V první řadě, zásnubní prstýnek patří na prsteníček. Nehledejte v tom žádné složitosti, vzpomeňte si na romantické filmy, které občas musíte v rámci dobrých vztahů shlédnout.

Udělejme si představu, kolik jsme ochotní do prstýnku dát. I když se jedná o poměrně nedůležitý šperk, tvrdí se, že do prstýnku by měl muž dát své dvě měsíční mzdy.

Já osobně se s touto myšlenkou neztotožňuji, vždy záleží na Vaší ochotě. Ne každý má desetitisíce na diamantové šperky, někdy dokonce i ty zlaté.

Osobně se nám velice líbí šperky stříbrné. Působí mladistvě a energicky. Nejsou ani nijak výrazně drahé, prakticky dostupné pro každého. Přitom vypadají lépe než ty z bílého zlata (osobní názor).

Vyvstává tu však další otázka. Nebude černat, když je ze stříbra? Každé prstýnky jsou opatřeny speciální povrchovou úpravou například nanesením tenké vrstvy "laku", která chrání před černáním (tzv. technologie e-coat). Velmi známé a časté je rhodiovaný povrchu, které je ještě účinější, avšak má tmavší odstín. Může proto působit trochu ocelově.

Oslím můstkem narážíme na další druh "dostupného" materiálu a tím je chirurgická ocel. Tento najednu stranu obyčejný kov má neuvěřitelně praktické vlastnosti.

Jednak je odolnější, ale především nečerná. S takovým prstýnkem se můžete chodit běžně koupat, dokonce i do slané vody a nezmění svoji strukturu ani barvu. Proto je ocel velmi oblíbeným kovem.

Další nespornou výhodou jsou hypoalergenní vlastnosti. Máte-li problém se snesitelností drahých kovů, chirurgická ocel je pak Váš největší kamarád :-). Navíc takový šperk je strojně vyleštěn a při minimálním úsilí vydrží navždy (občas přetřít hadříkem na šperky).